Více, jak polovinu svého života jsem obklopena přírodními kameny. Zpočátku jsem polehoučku chodila koukat pod ruce svému tatínkovi, sběrateli minerálů a velmi šikovnému brusiči. V dětských očích byl každý, byť jen malinko lesklý kamínek, tím z královského pokladu. Dodnes si pamatuji na svůj úplně první nález. Šedivý křemen s dutinkami plný droboučkých křišťálků. Ty házely na sluníčku takový lesk! V očích desetileté holčičky byly víc než diamanty. Radost a úžasný pocit, který mne doprovázel, cítím dodnes a kámen leží na předním místě v mé sbírce. Je jisté, že tam někde v srdíčku zahořela první jiskra k lásce, která se stala mou profesí a která mě drží i v dobách, kdy člověku není do zpěvu. K lásce, která dá zažít chvilky potlesku i pochvaly. A teď bych z ní kousek ráda předala i vám.
Křišťál – nejběžnější nerost zemské kůry
Když se řekne LEDEN – jaký minerál si vybavíte? Já křišťál. Ten navěky zmrzlý rampouch, který na rozdíl od toho za okny, žije svůj předlouhý život. Život, vedle, kterého je ten náš pouhým zlomkem času. Není tak studený, jak se na první pohled zdá. Je v něm ukryta životní, čistá a harmonizující energie. Svým tvarem a vzhledem stejný, krystal vedle krystalu. Stejná mřížka uvnitř, stejné atomy. A přesto je každý jedinečný. Přírodo, jak si moudrá, že nám v jejich podobě, přinášíš do života neuvěřitelnou rozmanitost a originalitu.
My, lidé pobláznění do kamenů, a je nás v republice a na světě pořádný zástup, se hodiny vydržíme dívat na své úlovky ve vitrínách. Opatrně je bereme do rukou, opatrně očistíme od všudypřítomného prachu a vracíme na místo, abychom se jimi pyšnili. A jen tak, v klidu s nimi vedli rozhovory o tom, jak se povedly a jací jsou fešáci. U vlastních nálezů se ve vzpomínkách vracíme k tomu báječnému pocitu, když jsme je očistili od bahna a matečné horniny a s láskou na ně plivli. Ano, opravdu plivli.
Umíte si představit, že sebou na naleziště, nebo na geologickou vycházku, kromě krumpáče a kladívka, vláčíte kanistr s vodou? No nevláčíte.
Je-li třeba, plivnete, otřete hřbetem ruky a vzápětí vidíte budoucí krásu.
To vzrušení, když je nakupujete
Úplně jiné pocity zažíváte u křišťálů zakoupených. Ty jsou pěkně vyrovnány, jako vojáci v řadě a čekají ve vystlaných přepravních boxech na mineralogických burzách na nové majitele. Jeden je krásnější než druhý. Takovým místem, kam každoročně jezdím je burza v Sainte – Marie – aux – Mines ve Francii., Když stojím u stánku Brazilců, kteří jsou největší vývozci křišťálů a kamenů vůbec, to teprve šílím. Svítí slunko, 30 stupňů Celsia ve stínu, na očích sluneční brýle… dávám je do kapsy a naplno se ponořím do krásy kamenů.
Největší naleziště:
| Česká republika | Zahraničí |
| Cínovec | Brazílie |
| Příbramsko | Ural |
| Podkrkonošší | Madagaskar |
| Stříbro | USA |
| Vysočina | Alpy |
Vychutnat si odlesk jednotlivých krystalů a drúziček můžete jen s ostrým zrakem. To už k očím zapojuji představivost, nejen estetickou, ale i konstrukční. Udělat šperky z nepravidelných tvarů vyžaduje značnou dávku odvahy. V tuto chvíli, se už v mysli rodí budoucí skvost. Zažívám stav euforie. Nemyslím si, že je to jen pouhé umění, rozhodnout se, který tvar, kterou drúzu vybrat. Tam musí probíhat něco víc. Je to spojení s kamenem. Já vím – on ví. Moje ruka opatrně vybírá, obsluha stánku balí, aby každá špička krystalu zůstala v bezpečí před nárazem. Zapojuji své fyzické tělo a batoh plný kamenů, mnohdy 15 kilo, vleču na parkoviště do auta. Teplota stoupá. Je léto. Nevnímám to. Mám křišťálový pohon.
Hurá na Manhattan
A je tu termín. Ten zatracený čertík, který nás děsí, ale zároveň pohání k výkonu. Také jsem někdy lenoch. Do čeho se mi nechce, schovávám do šuplíku.
Do toho se mi však chce. Přehlídka na Manhattanu v New Yorku. Slovak Fashion Night 2015 – SPACE IBIZA CLUB – MANHATTAN – NYC. Není to každý den. Čím ohromíme? Přehlídky mají ohromit. Krystaly a drúzy, to přeci umíme. Není nás moc šperkařů, co si na to troufnou. Cik, cak poskládané rampouchy ukotvit do kovu, aby zůstaly ve své přirozené kráse, přitom byly na hrudi nositelky pohodlně posazeny, nevypadly ze svého stříbrného rámečku a přitom ohromily. U nás v dílnách Stefany, máme rádi výzvy. Jdu do krabic a volba padá na křišťálovou drúzu, kde je každý krystal porostlý dalšími drobounkými krystalky, jako když nasněží. Takových kousků moc nepotkáte. Možná už nikdy. Pojmenovali jsme ho Chlupík.
| Vlastnosti křišťálu |
| Křišťál je bezbarvá odrůda křemene (SiO2). Většinou se vyskytuje ve formě krystalů v klencové krystalové soustavě s tvrdostí 6,5 – 7,5 Mohsovy stupnice. Vzniká jako většina křemičitanu, vykrystalizováním z magmatu. Je hojně využívaným kamenem ve šperkařství. Je oblíbený jako sbírkový a interiérový kámen. Drúza je shluk krystalů, rostoucích z matečné horniny. Nejvíce se vyskytuje na stěnách dutin. |
Sedíme dva. Já a zlatník, pomyslně tři. Já jsem za dvě profese, designérka a brusička zároveň. Čmárám na kostičkovaný papír svou představu. Prohlížím si sílu materiálu, kolik můžu a musím ubrousit. Zlatník už řeší konstrukční postup. Co uchytí jako první, aby to šlo vyleštit a také hlídá osu. U nepravidelných tvarů to platí dvojnásob. Na hrudi musí sedět rovně. Pracujeme jako tým, bez toho to nejde. Dcera Adéla nám to nakonec všechno spočítá.
Další společné sezení, kámen už dostal jméno, to tu děláme často. Předávám Chlupíka do zlatnické dílny. Rozběhl se závod o čas. Daří se, nedaří se, tak nový pokus. Hodiny se nedají počítat. Je to originál. Nikdo nic takového, před námi nedělal. Na celý postup si přicházíme sami. Musíme to dokončit – čertík – termín chrastí řetězem. Čekají nás i jiné kameny, jiné šperky. Hotovo, a hurá za velkou louži. V posledních dnech před odletem jsem spánku moc nedala, doháním to v letadle. Šperky cestují s námi na palubě. Nemůžeme nic riskovat a tak je nedáme z ruky. Jsme na místě. Odpolední zkouška šatů, šperků, choreografie modelek. A pak – zklamání. Můj miláček, zasněžený křišťál – Chlupík nikomu nesedl. Modelky vidíme poprvé. Rychle se rozhoduji. Máme další šperk, podlouhlou drúzu. Ta sedí lépe a je výraznější.
Jdeme na scénu. Na hudbu Bedřicha Smetany Má vlast, běží minuty přehlídky. Modelky se střídají, šperky a nejvíce krystaly září a ohromují. Publikum tleská ve stoje. Naše minuta slávy, minuta slávy Stefany, rovná se tři měsíce dřiny. To nesmí, ale nikdo poznat. To patří do života návrhářů, do života šperkařů.
Končí jeden příběh, aby už za nedlouho začal nový. Možná ten váš. Dívejte se kolem sebe. Křišťály se dají najít na mnoha místech na zemi a i v Čechách. Na stráních prastaré sopky Kozákov. Vůbec, Český ráj je plný kamenů a plný drobných krystalků ukrytých v dutinách achátů. Stačí se zajímat, být vnímavý ke krajině, kterou procházíte a v níž žijete. Ona vám za to vydá svá tajemství, své poklady. Když takový najdete, uschovejte si ho, nebo s nim přijeďte k nám do Bzí, do brusírny a zlatnické dílny. A projděte si s námi cestu za křišťálem. Za tím vaším křišťálem.
Ezoterika – Zdroje uvádí, že je křišťál nejúčinější léčivý krystal na světě. Je jako katalyzátor, který přijímá a vysílá energii zároveň, vyrovnává rovnováhu, posiluje nás a v meditaci se stává zrcadlem naší duše. Používá se na harmonizaci i jiných kamenů. Jeho účinky se násobí tvarem, do kterého je křišťál dobrušován. Pyramidy, kyvadla, broušené koule pro zavěšení do oken. Patří ke znamení Lva.
